Bolest

Bolest je psychický stav či pocit většinou spojený s aktuálním nebo potenciálním poškozováním živé tkáně organizmu. Nejčastěji vzniká v důsledku poškozujících účinků na organizmus, ohrožujících jeho existenci nebo celistvost, či jako příznak poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, může však mít i čistě psychické příčiny.

Bolest je normální reakce organismu na škodlivý podnět – zánět, úraz, apod. Bolest je také varovným i prospěšným signálem důležitým k obraně organismu proti všem nepříznivým vlivům. Bolest není jenom signál o tom, že se děje něco špatného, bolest je sama o sobě nemoc!

Lékaři dělí bolest na akutní a chronickou. Zatímco akutní bolest stejně jako horečka upozorní na to, že v těle není něco v pořádku, chronická bolest je sama o sobě nemocí a musí se léčit.

Cíle léčby bolesti, zjednodušeně:

• zajištění klidného a bezbolestného spánku
• odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesném klidu
• odstranění nebo zmírnění bolesti při tělesné aktivitě
• konečným cílem je odstranění nebo výrazné zmírnění bolesti
  a dosažení co nejlepší kvality života nemocných

Ke zmírnění bolesti lze využít jak farmakologické prostředky, tedy léky proti bolesti, tak i nejrůznější nefarmakologické přístupy. V mnoha případech je příčinou bolesti nadměrné svalové napětí. Stres vyvolávaný chronickou bolestí vede často k přepětí svalstva, ale narušuje také prokrvování, čímž dráždí nervy vodící bolest. Nastalá bolest pak vede k dalšímu napětí a nové bolesti – vzniká klasický bludný kruh.

Vnímání bolesti u různých lidí po prakticky stejném poškození může být velmi odlišné. Jeden člověk může velmi trpět, zatímco jinému postačí běžná analgetika.

DRUHY BOLESTI

Akutní bolest: Trvá omezenou dobu a rychle odeznívá (několik hodin, dní). Trvá méně než šest měsíců. Při vyšší intenzitě představuje velkou psychickou zátěž, která může vést k agresivitě. Pacient reaguje fyziologickými změnami – hypertenzí či prohlubovaným dýcháním. Projevuje zvýšený svalový tonus a neklid. Bolest se dá dobře lokalizovat, má ostrý charakter a ochranný význam, protože zabraňuje dalšímu poškození tkání.

Při akutní bolesti je charakteristický: zrychlený pulz; zvýšení tepenného objemu; zvýšený krevní tlak; rozšířené zornice; hyperventilace; úniková reakce; úzkost jako dominující emoce.

Akutní a subakutní bolest také často doplňují poruchy fyziologického rytmu, například poruchy spánku (zhoršené usínání, nedostatečná hloubka spánku, předčasné probouzení se, neklidný spánek) a jiné obtíže, například nechutenství, ztráta libida a podobně.

Chronická bolest: Je trvalá, nebo častěji se opakující. Rozvíjí se pomalu a trvá delší dobu (víc než šest měsíců). Způsobuje změny životního stylu, narušuje rodinný a pracovní život pacienta, způsobuje změny psychické a fyzické (sociální izolace, pasivita, egocentrismus, deprese, únava). Obtížně se určuje začátek bolesti.

Zatímco akutní bolest napomáhá přežít, chronická je většinou destruktivním faktorem tělesným, psychickým i sociálním. Dlouhodobě působící bolest vyvolává strach, úzkost i obavy. Postižený stále myslí na svoji bolest, vyskytují se u něj poruchy spánku ve všech kvalitách (předčasné probouzení se, nedostatečná hloubka spánku, děsivé sny apod.). Člověk se stává podrážděným, setkává se s řadou psychosociálních problémů. Dochází ke snížení prahu bolesti. Pacient je citlivý na sebemenší podněty, které hodnotí jako bolest.

Rekurentní bolest: Tvoří přechod mezi akutní a chronickou bolestí. Zdrojem bývají oblasti hlavy, břicha, hrudníku a páteře. Mění se v čase – nastupuje, kulminuje, ustupuje a po čase se pocit bolesti opět vrací. Neplní funkci varovného signálu a je chápaná jako psychosomatická.

Nádorová bolest: Je dlouhotrvající nebo návratná bolest, spojená s kontinuálním stimulem a ovlivněná psychologickými faktory. Používá se pro ni termín totální bolest, čímž se zohledňují její mnohočetné dimenze: fyzická, psychologická, sociální a duchovní. Prevalence je různá podle typu nádoru a stadia onemocnění. V čase diagnózy a v intermediálním stadiu má střední až silnou bolest 30–45 % pacientů, v pokročilém stadiu až 75 % pacientů.

Fantomová bolest: Je skutečná bolest, kterou pociťuje postižený v neexistující části těla, například v amputované noze. Je třeba odlišit ji od fantomového pocitu, tj. pocitu, že chybějící část je ještě stále přítomná. Předpokládá se, že fantomová bolest je výsledkem dráždění poškozených receptorů.

Psychogenní bolest: Nemá zjevný organický původ, má však biologický základ a vzniká především na úrovni limbického  systému a mozkové kůry. Je možné ji léčit psychoterapeuticky, psychofarmakologicky, případně neurochirurgicky.

LÉČBA BOLESTI

Farmakologické tlumení bolesti
Představuje známé a rozšířené používání léků proti bolesti ve formě tablet. Nepřebernou pestrost a rozmanitost volně prodejných a běžně předepisovaných léků proti bolesti lze rozdělit do těchto tří skupin:

1. Nesteroidní antirevmatika
Nesteroidní antirevmatika potlačují rozvoj zánětu a tlumící bolesti. Komplikovaný název této skupiny léků vychází z hlavní možnosti léčebného využití, tj. proti revmatickým onemocněním. Patří sem známý ibuprofen (preparát Brufen), diclofenac, kyselina acetylosalicylová (Aspirin, Acylpyrin) a mnoho dalších. Všeobecná obliba a široká dostupnost těchto léků vede však bohužel i k jejich nadměrné spotřebě. „Pilulky proti bolesti“ mohou být vítanými pomocníky i nebezpečnými nepřáteli. Dlouhodobé užívání ibuprofenu při bolestech hlavy, zad, nebo kloubů, mohou vést k vážným zdravotním komplikacím v podobě vředové choroby žaludku a dvanáctníku, poškození činnosti ledvin, atd. Při dlouhodobém užívání každého, byť volně prodejného léku je na místě konzultace s lékařem.

2. Opiáty
Významná skupina léků potlačujících i velmi silné bolesti. Význam i nebezpečí opiátů znaly již nejstarší civilizace. Obávaným a často i přeceňovaným rizikem této léčby je vznik závislosti na lécích. Množství dostupných látek a lékových forem opiátů (náplasti, tablety, injekce) je v současné době velké. Vznik závislosti při odborně vedené léčbě je malý.

3. Podpůrné léky
Často pouhé tlumení vlastní bolesti nestačí. Strach a pokleslá nálada vnímání bolesti ještě zesílí. Podávání léků proti bolesti společně s léky proti depresi (antidepresiva), či úzkosti (anxilolytika) výrazně zvyšuje efekt léčby při snížení celkových dávek léků.

Mechanické přerušení dráhy vedoucí bolest
Skupina přístupů používaných k boji proti dlouhodobé nemoci zahrnuje oblast operací a dalších invazivních zákroků. K těmto možnostem se lékaři zpravidla přiklánějí až po selhání ostatních možností léčby. Možnosti chirurgických zákroků jsou široké od operací na míše až po použití gama nože.

Za zmínku jistě stojí i alternativní metody jako je například akupunktura a akupresura. Akupunktura pracuje s působením na cca 2 000 bodů na povrchu našeho těla. Do těchto bodů jsou vpichovány dlouhé nerezové jehly. U jednoho člověka se obvykle zavádí 5 až 20 jehel, které se pak nechávají působit několik desítek minut. Ze stejného principu vychází i akupresura, při které se ke stimulaci bodů používá místo jehel tlaku na tkáň. Poměrně dobrý efekt je u těchto alternativních metod sledován zejména při některých bolestech hlavy a krční páteře. Mohou však posloužit i při ovlivnění akutních (náhle vzniklých) bolestí.

Současná medicína poskytuje mnoho léčebných přístupů. Umožňuje tak lékaři zvolit léčbu, která je šitá na míru.

ALTERNATIVNÍ METODY TIŠENÍ BOLESTI

Akupunktura: Odborník na akupunkturu vpíchne dlouhé tenké jehly do těla na různých místech, která se nemusejí nutně nacházet blízko léčených částí. Jehly se mohou nahřívat, připojit na slabý elektrický proud nebo se mohou otáčet rukou. Je pravděpodobné, že vpíchnutí akupunkturní jehly uzavírá „vrátka“ pro bolest nebo stimuluje místa blízko vláken vedoucích impulzy bolesti do mozku, čímž se blokuje vnímání bolesti.

Aromaterapie: Využívá esenciální oleje různých aromatických rostlin, často se kombinuje s masážemi a hydroterapií. Aromatické oleje se mohou inhalovat v podobě par nebo se aplikují formou obkladů. Pomáhá odbourat vedlejší negativní účinky při cytostatické léčbě (inhalace 1% esenciálního oleje máty peprné, chamomilly – snižuje nevolnost).

Magnetoterapie: Terapie magnetickým polem. Používají se při ní přístroje, které produkují trvalé (kontinuální) nebo přerušované (pulzující) magnetické pole. Ovlivňují pozitivně biologické vlastnosti tkání tím, že mění vodivost nervů a jejich reaktivitu.

Používání terapeutického dotyku: Jde o přenášení energie z jedné osoby na druhou s cílem posilnit uzdravovací proces nemocného nebo zraněného (Kozierová,1995, s. 976).

U zdravého člověka je (podle léčitelů) proud energie stálý a hladký. Bolest, choroba, stav ohrožení nebo fyzické či psychické poruchy tento proud energie narušují. Terapeut to pociťuje jako neprůchodnost, díry, místa nezvyklé tíže, vibrace nebo teplá a studená místa ve vzduchu.

Terapeutický dotyk je nezávislou ošetřovatelskou funkcí, která se může používat samostatně nebo s jinými technikami proti bolesti. Může začít zmírňovat bolest už za několik minut a jeho efekt může přetrvávat několik hodin až dní.